Proč se používá CMYK v tisku? Vysvětlení a tipy

Klíčové body

• CMYK je čtyřbarevný model určený pro tiskové procesy.
• Jde o subtraktivní směs, kde barvy absorbují světlo.
• Na rozdíl od RGB nezaručuje jasně definované barvy pro digitální displeje.
• Pro precizní reprodukci se často kombinuje s Pantone spot barvami.
• Správná příprava souboru v CMYK minimalizuje překvapení na finálním výtisku.

Většina lidí si představí barvy jako RGB - červená, zelená, modrá - protože takové spektrum používají monitory a fotoaparáty. V tisku však dominuje CMYK je barevný model používaný především v ofsetovém tisku, založený na kombinaci čtyř základních atramentových barev - azurové (Cyan), purpurové (Magenta), žluté (Yellow) a černé (Key). Tento subtraktivní systém funguje opačně než aditivní RGB: namísto přidávání světla se odečítá, čímž vznikají různé odstíny.

Jak CMYK funguje?

Každá z barev v CMYK představuje část spektra, která pohlcuje určité vlnové délky světla. Když se tiskne bílý papír, původně odráží celé světlo. Aplikací azurové vrstvy se odráží méně červeného světla, magenta zase omezuje zelené a žlutá pohlcuje modré. Černá (Key) se přidává pro zvýšení kontrastu a hloubky.

Výsledná barva vzniká překrýváním jednotlivých průhledných vrstev. V praxi to vypadá tak, že tiskárna nanáší jejich body (dotyky) v různých hustotách - čím více bodů, tím tmavší odstín.

Proč se CMYK používá přímo v tisku?

Existuje několik hlavních důvodů:

• Standardizace: Většina komerčních tiskáren, od ofsetových po digitální, je kalibrovaná na CMYK. To usnadňuje předpověď, jak bude barva vypadat na papíře.
• Široká paleta: Kombinací čtyř základních inkoustů lze reprodukovat miliony odstínů, což stačí pro většinu reklamních a tištěných materiálů.
• Ekonomické faktory: Použití jen čtyř barev snižuje náklady na výrobu a údržbu tiskových jednotek.
• Konverze z digitálního: Když grafický design vznikne v RGB, převod do CMYK odhalí případné problémy ještě před tiskem.

Rozdíly mezi CMYK, RGB a Pantone

Pro designéry je klíčové pochopit, kdy použít který model. Následující tabulka shrnuje hlavní rozdíly.

Praktické tipy pro nastavení souboru v CMYK

Než pošlete soubor do tiskárny, zkontrolujte několik klíčových parametrů:

1. Rozlišení: minimálně 300dpi pro tisk na papír, 600dpi pro detailní grafiku.
2. Barvový profil: použijte ICC profil odpovídající typu papíru (např. ISO Coated v2).
3. Bezprůhlednost: v CMYK neexistuje alfa kanál, tedy všechny vrstvy musí mít požadovanou barvu.
4. Spot barvy: pokud máte logo v Pantone, převeďte ho na spot barvu, ne na CMYK.
5. Kontrola přechodů: t.z.„gamut warning“ ukáže barvy, které nejdou v CMYK reprodukovat.

Populární programy jako Adobe Photoshop nebo Illustrator mají vestavěné nástroje pro konverzi a kontrolu gamut‑warningu. Vždy si vytvořte zkušební tisk (proof) před finální sérií.

Časté problémy a jak jim předejít

• Posun barev: Převodem z RGB do CMYK dochází k „ztrátě sytosti“. Řešením je upravit barvy vCMYK ještě před exportem.
• Nejednotná černá: Použití 100% K (černá) místo shody 60% C+40% M+40% Y zajistí čistou černou.
• Příliš tenké linky: V tisku se mohou rozmazat. Nastavte minimální tloušťku na 0,25pt.
• Vybledlé barvy na nelesklém papíru: Výběr papíru ovlivňuje absorpci inkoustu - pro živé barvy volte lesklý nebo pololesklý papír.

Budoucnost barevných modelů v tisku

S rozvojem digitálního tisku a širokoúhlých inkoustových technologií se objevují nové modely, např. CMYK+V (přidání fialové) nebo HEXA (šest barev). Tyto rozšířené palety slibují širší gamut a lepší reprodukci fotografií. Přesto zůstává CMYK základ, protože většina tiskových zařízení a standardů stále staví na této čtyřbarevné platformě.