Co je barva ivory a jak ji použít v malování na plátno

Barva ivory není jen bílá nebo krémová - je to tón, který přidává hloubku, teplotu a klid do obrazu. Když malujete na plátno, ivory není jen pozadí. Je to barva, která mění celou atmosféru díla. Její jemný, teplý odtěň se liší od čisté bílé tím, že nevypadá chladně ani uměle. Místo toho působí přirozeně - jako slunečné světlo, které padá na starý kus hedvábí, nebo jako kůže starého dřevěného sochy.

Co vlastně ivory znamená?

Barva ivory pochází z latinského slova ebur, což znamená slonovina. V minulosti se používala slonovina k výrobě nábytku, soch a dekorací. Barva, která se z ní odvozuje, je tedy přirozeně krémová s lehkým žlutým nebo šedým odtěním. V malířství není ivory jedna konkrétní barva. Je to rozsah tónů, které se pohybují mezi světle krémovou až po mírně šedavě bílou. V uměleckých paletách se často vyskytuje jako Ivory Black, Van Dyke Brown nebo Raw Sienna - ale tyto jsou jen základy. Pravá ivory vzniká smíšením bílé s malým množstvím žluté, oranžové nebo dokonce lehkého červeného.

Proč používat ivory v malování na plátno?

Když malujete portrét, krajina nebo klidný vnitřní prostor, bílá barva může působit příliš tvrdě. Vytváří kontrasty, které způsobují, že obraz vypadá neživě. Ivory naopak pomáhá vytvořit plynulé přechody. Když použijete ivory jako základní tón pro kůži, záclony nebo stěny, vaše barvy vypadají přirozeněji. Nevyžadují silné stíny - jejich hloubka vzniká jen díky přirozenému světlu, které ivory odráží.

Starší mistři jako Rembrandt nebo Vermeer používali ivory jako základ pro své bílé a světlé oblasti. Dnes je to stále standard v realistickém malování. Pokud chcete, aby vaše dílo působilo jako klasický olejomalba, ale bez přehnaného nádechu, ivory je vaše nejlepší volba.

Jak připravit barvu ivory vlastními rukama?

Nemusíte kupovat speciální barvu. Ivory si můžete snadno připravit sami. Začněte s bílou barvou - nejlépe zinkovou nebo titanovou. Pak přidejte kapku žluté barvy. Pokud chcete teplejší odtěň, přidejte trochu oranžové nebo jemně červené. Nejdůležitější je mít malé množství. Příliš mnoho žluté z ní udělá žlutou. Příliš mnoho červené z ní udělá růžovou. Cílem je jemný, přirozený odtěň, který se neliší od barvy starého papíru nebo kůže.

Na paletě si vyzkoušejte tři verze:

1. Bílá + 1 kapka žluté
2. Bílá + 1 kapka žluté + 1 kapka oranžové
3. Bílá + 1 kapka žluté + 1 kapka červené

Každá z těchto verzí se bude lišit. První je nejchladnější, třetí nejteplejší. V praxi většina malířů používá druhou verzi - je to ta, která nejvíce odpovídá přirozenému světlu v místnosti.

Kde se ivory používá v malování?

Barva ivory není jen pro kůži. Používá se tam, kde potřebujete jemný, teplý světlý tón:

• Portréty - pro kůži, když chcete vyhnout se „papírové“ bílé barvě
• Stěny a nábytek - v interiérech, které chcete udržet klidné a přirozené
• Prádlo a šaty - v obrazích s postavami v bílých šatech, kde chcete vyhnout se „nečisté“ bílé
• Pozadí - místo čistě bílého pozadí použijte ivory, aby se barvy předního plánu jevily hlouběji
• Detaily - například konce prstů, oční bělma nebo vlna na šále

Pokud malujete krajinku s mlhou nebo světlem západu, ivory je téměř nezbytná. Vytváří pocity tepla, klidu a času. Je to barva, která neříká nic, ale všechno mění.

Chyby, které se dělají s ivory

Nejčastější chyba je používat ivory jako „náhradu za bílou“. Ale ivory není jen „bílá, která není tak bílá“. Je to jiná barva s jinou povahou. Když ji použijete na místo, kde potřebujete čistou bílou - třeba na sníh nebo na jasné slunce - vypadá to nepravděpodobně. Ivory není pro všechno. Používejte ji tam, kde je přirozená. Tam, kde je něco starého, měkkého nebo osvětleného jemným světlem.

Druhá chyba je příliš mnoho ivory. Když celý obraz naplníte jen tóny ivory, ztratíte kontrast. Obraz se stane „plochým“. Ivory funguje nejlépe jako doplněk. Vytváří hloubku, když je vedle tmavších tónů - černé, šedé, hnědé nebo tmavě zelené.

Barvy, které se dobře kombinují s ivory

Ivory je neutrální barva, což znamená, že se kombinuje s téměř vším. Ale některé kombinace jsou výjimečně silné:

• Ivory + tmavě šedá - vytváří klidný, moderní kontrast
• Ivory + olivově zelená - přirozená, zemská kombinace, ideální pro krajinu
• Ivory + červená - třeba krvavě červená nebo růžová - vytváří emocionální nádech, často používaný v portrétech
• Ivory + modrá - nejčastější kombinace v krajinech s vodou nebo oblohou
• Ivory + černá - třeba v portrétech s tmavým oblečením - vytváří dramatický, ale elegantní výraz

Pamatujte: ivory není barva, která se „vykresluje“. Je to barva, která se „přijímá“. Její síla je v její jemnosti.

Praktický tip pro začátečníky

Když začínáte malovat, nechte si na paletě tři tóny bílé:

1. Čistá bílá - pro světlo, sníh, odlesky
2. Ivory - pro kůži, textil, pozadí
3. Poloviční bílá (bílá + malá část šedé) - pro stíny na světlých plochách

Tímto způsobem budete mít všechny potřebné tóny. Nebudete se muset mísit s každým novým nápadem. A vaše obrazy budou mít přirozenou, kvalitní barvu.

Ivory v moderním umění

Dnes se ivory používá i v abstraktním malování. Umělci jako Mark Rothko nebo Agnes Martin používali tóny ivory jako základ pro své plochy. Nebylo to jen pro estetiku - bylo to pro pocity. Ivory vytváří prostor pro klid. Pro odpočinek očí. Pro myšlenku, která se neříká, ale cítí.

Když vidíte obraz, kde je většina plochy ivory, neříkejte si „to je jen bílá“. Řekněte si: „Tady je klid.“

Když nechcete používat ivory

Někdy je lepší použít čistou bílou. Pokud malujete moderní, chladný interiér s betonem a ocelí, ivory vypadá příliš „teplý“. Pokud malujete něco, co má být ostré, čisté, bez kompromisů - třeba věž nebo sklo - použijte bílou. Ivory není pro všechno. Je pro to, co je lidské, měkké, staré, teplé.

Je to barva, která neříká: „Podívej se na mě.“ Říká: „Zůstaň.“